Období: rok 2012

Tak si představte, co se stalo. Panča si mě vzala na klín a veřejně se mi omluvila. Ale o tom napíšu až na konec, nejdřív musím vypsat, co všechno se mi od minule povedlo. číst dál

Kamarádi, nevíte, jestli kytka může obživnout, když už je jednou chcíplá? Včera sebou takhle zase jedna švihla a zlomila se jí hlava za krčkem a panča mi řekla - teda Joluše jedna, mě z tebe jednou asi hrábne!! A pak se koukla na tu švihlou kytku a pronesla smutečním hlasem - no, tak ta už je teda asi chcíplá... Jenže místo aby jí dala do rakvičky a zakopala, tak ji zase postavila na nohu a přivázala ji ke zdi provázkem a teď prej bude čekat, jestli jí obživne. A já budu čekat s ní, protože mě to doopravdicky zajímá. Zkoušela jsem jí pomoct malým popleskáním, ale panča mě sundala z parapetu a děsně mě za to zlechtala. číst dál

Dneska jsem měla moc hezkou a voňavou neděli. Panča mě ráno pochovala, tak jak to vždycky dělá, ale dneska mi ještě navíc řekla - je tady advent, Jolanko. Vůbec jsem tomu nerozuměla. Kdo to je, ten advent? Nějakej novej kluk nebo co? Nikoho jsem neviděla, jen mýho Vendelínka a taky Fandu, protože panča něco chystala a on to hned poznal. Takže s Adventem jsem se nepotkala, ale neva, lepší bylo to, co panča dělala potom. Na stůl v obýváku položila takovou kulatou věc a v ní byly čtyři svíčky. Měla jsem radost, že na mě myslí s novýma hračkama a hned jsem si je šla vyzkoušet. Pokácely se úplně... číst dál

DVĚ VERZE JEDNOHO KRIMINÁLNÍHO PŘÍPADU číst dál

Jolančin seznam důvodů, proč mě má panča moc ráda: číst dál

... číst dál

Dneska vám píše už úplně jiná Jolanka než minule. Minule jsem byla celá u očiček umaštěná, zavřená dole ve vězení s Vendelínkem a tajně jsem počítala, kolikrát mě ještě panča chytne s tou mastičkou, než bude úplnej konec. No a ten konec přišel v pondělí večer a v úterý, když panča dorazila z práce, tak otevřela dveře, za kterýma byly vidět dvě siluety - jedna malá a druhá velká a chlupatá. Určitě je těžký poznat, komu která patří, ale panča to vždycky uhodne a tak když tam šla předtím a nechtěla, abysme zdrhli, tak musela pootevřít jen malinko a  zavolat buďto Jolanko (nebo Venoušku, to pod... číst dál

Tak kamarádi, od včerejška už konečně jedeme z toho kopečka, jak slibovala panča. Čekala jsem teda, že mi přitom sjezdu bude vítr čechrat kožíšek a bude nějaký vzrůšo, ale nic takovýho se nestalo. Furt nás, jakože mě a Vendelínka, páník třikrát denně chytá za krčky, abysme se necukali a furt nás panča mučí takovou škaredou tubičkou s masťou, kterou nám strká do očiček. Tuhle se mi to už fakticky nelíbilo, protože se panča pořád nemohla trefit a tak jsem začala dělat ní ní ní, aby to vypadalo, že pláču. Ale panča řekla, nech toho, Joloušku, však to nic není a jak to říkala, tak mi honem mázla tu věc do očička a konečně mě propustila. Tak nevím, čím už na ni vyzrát, když ní ní ní nefunguje. číst dál

Páni, to se zase dělo věcí. Jako první musím přednést stížnost, že mi ukradli Vendelínka. Vážně, najednou se mnou vůbec nebyl a já jsem nevěděla proč, vždyť jsem byla přece moc hodná a nic jsem neprovedla. Jenže panča mi to pak vysvětlila. Vendelínkovi se totiž zase pokazilo očičko, úplně to samý, co ho zlobilo předtím a teď se mu vůbec nechtělo spravit ani s těma kapičkama. Panča si řekla, že to bude chtít na nějakou dobu přestávku od Jolanky, aby mu furt nestrkala pacičky, kam nemá a tak proto mi ho ukradla. Ale očičko se nelepšilo ani s přestávkou od Jolanky a navíc vypadalo pokaženě i t... číst dál

Už je zase pondělí a já jsem dostala upomínku, že jsem ještě nenapsala o minulým víkendu, kdy jsem se seznamovala s klukama. Ono ale vlastně ani není o čem moc psát, víte? S Vendelínkem nám láska pořád kvete, ale malý něžnosti se tak trochu změnily ve velký pranice, kdy ležím zavalená chlupatou hromadou, oči mám vykulený, zuby vyceněný a drápky vytažený a ječím, jako by mě na nože brali, ale jakmile se zpod tý mojí milovaný koule dostanu, tak si poskočím jako srnečka a zase se do něj z druhý strany pustím. Tak takhle si my dva hrajeme. číst dál