Období: rok 2014

Tak si představte, že jsem na světě už celý dva roky a nikdo tomu nechce věřit. Panča nevěří, páník nevěří a ani Vendelínek můj nejdražší nevěří. On si totiž myslí, že jsem pořád malý mimino, který je potřeba hlídat a který se může klíďo píďo přeprat. Jenže to se plete. Sice jsem proti němu pořád Malá Záprdková, ale bacha, přeprat se už dávno nenechám. Sílu Vendelínkovu totiž kompenzuju mrštností Jolančinou a to si pište, že jsem mrštná jak červík na udičce. číst dál

Jsem prej bordelářka, prohlásila panča. A to jen proto, že jí denně přerovnávám polštářky, co má naskládaný na sedačce. Je to strašně lehký, stačí zalízt za první z nich a pak tím tunýlkem rychle proběhnout a v tu ránu jsou na zemi i všechny ostatní. Panča se jako zlobí, ale stejně je celá užaslá nad mou dovedností a vždycky se mě ptá – teda Jolanko, jak ty to děláš? Jednou jsem jí to konečně ukázala, zrovna když ty polštářky narovnala zpátky a tak si myslím, že teď už se mě na to ptát nemusí. číst dál