Období: rok 2018

A nojo, nojo, však já dobře vím, co mi chcete říct. Že už na svoje deníčky nějak prdím a že nechávám všechnu práci na Oloušákovi a tamtom malým, zrzavým a drzým Goliášovi, nebo jak mu to panča říká. A máte pravdu. Sice jsem pořád vznešená princezna bez ocásku, slečna Jolanka Půlocásková, pančina holčička milovaná, malá komteska, zlatíčko fouskatý, žížalka puntíkatá a kdovíjaký všechny jména jsem ještě dostala, ale stejně je to teď všechno Goliáš sem, Goliáš tam... A protože Goliáš je drzej a furt si na mě dovoluje a já na něj mručím a panča chce, abych měla klid a úplně se neumručela z podoby, tak jsme se promíchali jako nějaký krabice. Nebo teda škatule. Nebo škatulata? No prostě, já jsem si sbalila saky paky a odstěhovala se nahoru a dolů chodím jenom někdy. Když se mi chce a když je tam panča. A když jde panča nahoru, já jdu taky, protože s tím třeštidlem bydlet nebudu. On má stejně za největšího kámoše Oloušáka. Panča říká, že se hledali, až se našli, ale já vůbec nevím, kde teda Oloušák Goliáše hledal, když pořád bydlí jenom doma. To mi nikdo neřekl. číst dál