14. listopadu 2012

Včera jsem měla srandovní den. Prvně to teda tak nevypadalo, protože mě Fanda okradl, ale nakonec jsem si užila plno zábavy. Panča mi udělala radost, že šla čistit kočičí telku, který se nevím proč říká akvárko. U toho  prej vždycky nejvíc pomáhá Kubík a teď jsem nabídla svoje služby i já. Moc se mi líbilo, jak ta telka odčurávala vodu z hadičky do kýble a jak s vodou vypadávaly i nějaký lupínky. Potom panča vytáhla z tašky nějaký rostlinky. Chtěla jsem si je pořádně prohlídnout, ale panča z nich hned sundala takový papírky a dala mi je, abych si prej hrála  s nima a dala pokoj. Tak jsem si s nima vesele odběhla a po chvilce panča uviděla Fandu, jak důležitě odchází s MÝMA papírkama v puse do svojí schovky. Drzej kluk jeden! Ale já jsem si naštěstí hned poradila a našla si novou zábavu, ještě že je páník nepořádnej. Už dlouho totiž má v koutě za lednicí pohozený takový divný věci, co se dávají na kolena, aby nebolely, když se na těch kolenou musí klečet. Vůbec nevím, co páník provedl, že musel klečet na kolenou, ale moc se mi ty věci hodily a tak jsem se do nich pustila drápkama i zoubkama. To jste měli vidět, jak to okolo mě za chvilku vypadalo. Panča mě přišla zkontrolovat, protože jí bylo divný, že nikde nejsem a uviděla moc a moc černých kuliček po celým obýváku. V těch chráničích byly vykousaný hluboký krátery a já jsem na nich ještě furt pracovala, jako kdybych za to byla placená. Panča mě zvedla i s tou černou věcí a řekla mi - tak se mi zdá, Jolouši, že z tebe roste pěknej lumpík, co? Ale smála se a tak jsem věděla, že není žádný zle. Večer zábava pokračovala. Šla jsem do pokoje k druhý panče, která sbírá panenky. Shání je po celým světě, jsou to prej drahý sběratelský kousky a panča si je chrání jako svoje největší poklady. A já jsem při svých cestách policema jednu takovou shodila a představte si, tý holce spadlý se ulomily prsty. Panča se moc zlobila a řekla mi, že mě vyhodí na ulici, smrada jednoho. Ještě že to slyšela moje první panča a ta mě zachránila. Tamtý panče řekla, to je toho a mě vzala do náruče a řekla mi, neboj Jolí, já tě nedám. A zase se u toho smála. Proto si myslím, že to byla velká legrace a vůbec jsem se už vyhození na ulici nebála. Dneska si bude páník hrát na doktora a zkusí ty upadlý prsty zase přilepit zpátky. Taky se ale smál a ptal se druhý panči, jestli je schovala do zmrzlýho pytlíku. Tak takhle pěkně jsem si včera užila nečekanou zábavu.

Vaše Jolanka Půlocásková