Období: únor 2013

Kamarádi, tak já se vám teda k něčemu přiznám, ale trochu se bojím, že se mnou pak už třeba nebudete kámošit. Mám totiž jednu zálibu, která panče moc nevoní, ale já si nemůžu pomoct. Ach jo.... tak teda: no prostě někdy se vykakám do tunelu. Ták, a je to venku. Sama nevím proč, ale přijde mi to tam zajímavější než v bedýnce. Panča to vždycky hned pozná, protože číst dál

Tak a už mám úplně holej pupík, klidně mi říkejte JOLANKA HOLÝ BŘÍŠKO BEZHOUSENKOVÁ - PŮLOCÁSKOVÁ. V pátek mě panča vzala do náručí a řekla, neboj Jolí, dneska budeme hotový raz dva. Vůbec jsem nevěděla, co to znamená, ale pro jistotu jsem malinko mňoukla zpátky, aby panča věděla, že spolupracuju. A pak už se jelo za kamarádem. V čekárně nikdo nebyl a tak nás kamarád hned zavolal dovnitř a představte si, byli tam s ním ještě dva další člověci. Asi se přiučovali, co a jak a zrovínka se trefili na mě, to jsem se cítila skoro jako nějaká VIP Jolanka. Kamarád řekl panče, ať si sedne a vezme si mě na klín, aby se mi mohl podívat pěkně zblízka na bříško a tak jsme si spolu sedly. Ten druhej člověk mě zatahal za nožičky, prej abych s nima neškubala. Takový intimnosti si teda mohl odpustit, když jsme se viděli teprve poprvý a tak jsem na něj sykla, že mi je radši zase hned pustil. Pak vzal kamarád nějaký divně zatočený šmikátka a začal bojovat s housenkou. Dívala jsem se, jak jí nožičky postupně odpadávají a najednou to bylo hotový, pupík byl bez housenky a kamarád mi ho pěkně hladil, možná si myslel, že tam ta housenka pořád ještě je. Potom mě panča postavila na takovou desku, která vždycky ukáže číslo, aby se ukázalo, jestli jsem tlustá nebo hubená. Vážila jsem 3,10, nemlich stejně, jako před úpravou a tak byl kamarád spokojenej. Nakonec mi ještě zvedl kůžičku na zádíčkách a trošku mě pod ní píchl jehličkou, ale to mi ani trochu nevadilo. A tak moc se mi líbilo, jak mě potom dlouho na tom místečku hladil, aby mi to rozmasíroval, že jsem se vám tam dočista rozvrněla. číst dál

Kamarádi, všechny vás zdravím a posílám hodně valentýnských pusinek. Panča má tenhle týden napilno, v práci dělá nějakej prázdninovej kurz s malýma člověkama a tak nemá čas na micinování, ale příští týden už tady zase budu tak nějak nafurt. číst dál

Dneska mě panča moc ošidila. Přišla večer domů, dělala jakoby nic, na zem postavila otevřenou kočkotašku a spustila sladce - Jolí, podívej, co to tady máme? Taška, viď? No jo, tašky má Jolanka ráda. Tak šup Jolí, vlez si do tašky. No a budete si asi ťukat na čelíčka, ale já jsem do tý tašky fakt vlezla a v tu chvíli panča udělala zíííííííííííp a byla jsem tam zavřená. A než byste řekli JOLČA, tak už jsem aj s tou taškou byla zase v plechovce a jeli jsme za kamarádem. Je to tak, čtete správně. Už toho pláštíka znám víc jak svoje drápky a tak ať je to pro mě radši kamarád. On je navíc fakt dost hodnej. číst dál

Dneska v noci jsem měla moc divnej sen. Zdálo se mi, že cestuju v kočkotašce a že sedím na nějakým stole a bílopláštík mi bere míru na šatečky. Pak jsem se probudila a byla mi trošku zima na bříško, tak jsem se tam podívala a kamarádi, neměla jsem tam vůbec žádný chlupy a místo nich se mi po bříšku plazila housenka. Strčila jsem do ní pacičkou a nic, housenka neutekla. Tak jsem ji honem lízla a pak mi to všechno došlo. To přece vůbec nebyl žádnej sen, to se mi všechno včera doopravdicky stalo a proto jsem teď takhle krásně ohousenkovaná. číst dál

Ták a mám dovrkáno. To je prej najednou zase klidu doma. A možná i Vendelínek si oddychl, že ho už tak nepronásleduju. Panča si myslela, že bude honit on mě a bylo to úplně naopak. Teď je ale z toho všeho panča asi nemocná, protože včera jela sama k mýmu bíloplášťovi a nikoho z nás chlupatých sebou nevzala. Když se vrátila, tak na mě byla moc milá, chovala mě a říkala, Jolísko moje miloučká, tak v úterý jdeme na to.  Ale vůbec nedopověděla větu, takže zase vím houby, na co že to jdeme. Už abych to konečně zjistila. Jsem napnutá jak kšanda. číst dál