Období: září 2017

Kamarádi, v pátek jsem oslavila už pět let u nás doma. Říkáme tomu příchodniny, protože přesně před pěti rokama jsem přišla. Vlastně jsem byla přinešená, neměly by to teda být přineseniny? Ale to je jedno, hlavní je, že z malý píďalky jsem vyrostla do urostlý princezny a i tak jsem pořád pančin záprdek a Jolanka, sladká jako tatranka. Dorty už se u nás nedělají, protože je nás hodně a panča má líný packy, ale aspoň jsem dostala novou svítivou myšku a hopík s pírkem a taky moc dobrý bonbonky a ještě jsem si mohla vylízat talíře. To bylo všechno moc bezva. číst dál

Ahoj kamarádi, že už jste si mysleli, že jsem dočista zlenivěla a že už žádnej deníček nikdy nenapíšu? Tak to teda né, takhle to není. Abych to uvedla na pravou míru, dočista zlenivěla panča! A ať se mi to líbí nebo ne, pro psaní deníčku ji prostě potřebuju, musí mi přece otevřít tu placatou věc, jinak by byly všechny písmenka ztracený. No a teď když už jsou zase najitý, tak můžu honem psát, co všechno se událo. číst dál