Jolanka Půlocásková (») | 30. 10. 2013 | přečteno: 1303×
Ke slovu se hlásí skoro zapomenutá Jolanka Půlocásková. Musím říct, že to od panči nebylo ani trochu hezký, když mě nenechala zapisovat do deníčku, co se dělo za zajímavosti. Teď si určitě na plno věcí ani nevzpomenu. Ze všeho nejdřív se ale vyznám z toho, že moje láska k Vendelínkovi nepolevuje, to by snad ani nešlo přece. Dokonce bych řekla, že nabývá na grádech a někdy si spolu hrajeme tak udatně, až nás panča radši rozhání. Ale o mě se bát nemusí, já se přece nedám. Aha, tak panča říká, že se bojí o Vendelínka, haha, ta vám tak kecá... Když jsme spolu sami doma, tak se nepereme, protože nás nemá kdo rozhánět, ale stulíme se do jednoho pelíšku, aby nám bylo milo. Na mě tam teda moc místa nezbejvá, ale to neva, já jsem i tak se svým Vendelínkem moc spokojená. číst dál