Období: listopad 2015

Tuhle jsem byla ve výborným rozmaru a tak jsem se s pančou moc kamarádila. Poznalo se to tak, že jsem si k ní vlezla na klín, zrovna když měla klapací práci na počítači, lehla jsem si na zádíčka a dovolila jí, ať mě pořád, ale fakticky pořád hladí na puntíkárně, tak totiž říká mýmu bříšku. Bylo to tak bezvadný, že se mi samým blahem svezla hlava z pančiných kolen dolů, zadní packy jsem si zalomila o pančino břicho a přední jen tak o vzduch, zoubky mi vylezly z pusy ven a jazyk se cpal s nima a takhle jsem vydržela ležet snad celý rok. Panča říkala, že to netrvalo tak dlouho, ale mně to takhle dlouhý přišlo, protože to bylo moc hezký. Poslouchala jsem pančin hlas, kterej mi vyprávěl o tom, jaká jsem krásná cácorka a jak jsem sladká jak cukrkandl a to vyprávění mě skoro uspávalo. číst dál