30. října 2013

Ke slovu se hlásí skoro zapomenutá Jolanka Půlocásková. Musím říct, že to od panči nebylo ani trochu hezký, když mě nenechala zapisovat do deníčku, co se dělo za zajímavosti. Teď si určitě na plno věcí ani nevzpomenu. Ze všeho nejdřív se ale vyznám z toho, že moje láska k Vendelínkovi nepolevuje, to by snad ani nešlo přece.  Dokonce bych řekla, že nabývá na grádech a někdy si spolu hrajeme tak udatně, až nás panča radši rozhání. Ale o mě se bát nemusí, já se přece nedám. Aha, tak panča říká, že se bojí o Vendelínka, haha, ta vám tak kecá... Když jsme spolu sami doma, tak se nepereme, protože nás nemá kdo rozhánět, ale stulíme se do jednoho pelíšku, aby nám bylo milo. Na mě tam teda moc místa nezbejvá, ale to neva, já jsem i tak se svým Vendelínkem moc spokojená.

Naučila jsem se nějaký nový kousky, co se panče moc líbí. Nejradši má skákavej kousek. Né ten přes kozu, o tom jsem vám psala už dávno. Ale teď umím jeden ještě parádnější. Když si panča sedne k týhle psací krabičce, na který teď drápkuju svůj deníček, tak si honem vyskočím na pelíškový okno, co je hned vedle a odtud je to už jen malej skůček panče na krk. Poprvý se toho novýho úkonu panča trochu lekla, možná i proto, že jsem ji při přistávacím manévru drápla do krku. Ale rychle se odlekla a já jsem jí za to pěkně celej krk olízala. Bylo to skoro jako když lížu Vendelínka, akorát že panča nemá na krku tolik krásných dlouhých chlupů jako má ten můj ženich. No a teď, když už mám ten svůj skok natrénovanej, tak si takhle na panču vyskakuju docela často. Panča mě k tomu sama povzbuzuje, říká - Joloušku, honem, skoč, hop, Jolííííí, tak dělej prďolo, šup šup... a já pak neodolám a skočím. Akorát je prej škoda, že to panča pořád nemůže vyfotit, protože buď je u toho sama anebo když je tam páník, tak já vždycky seskočím na zem zrovínka ve chvíli, kdy chce páník udělat cvak. Možná se to jednou povede, ale nic neslibuju, to víte, sliby chyby a já nechci být prolhaná Jolanka.

Taky už umím dost obstojně krást a to mě ani pan Fanda nemusel zaučovat, ty vlohy jsem už asi měla v sobě. Jen mě neba nosit se s úlovkama do schovky, protože stejně žádnou nemám a tak je nechávám bezelstně ležet, kde mi zrovna odpadnou z pusiny. Panča má pokaždý, když přijde z práce, svoji sběrnou chvilku a je ráda, že když už se věnuju tomuhle poctivýmu zlodějskýmu řemeslu, tak aspoň nešantročím. Ale tuhle když šmátrala pod křeslem, tak viděla, že i já umím šantročit. Například se našel zašantročenej klíč. Panča ho vyšantročila, ale vůbec neví, odkud je a kam patří a tak si myslí, že jsem ho snad vyčarovala. Takovýhle já mám vlohy.

Jo, a ještě mám další nový jméno, panča mi říká ROHLÍKOVÁ ŽEBRAČKA. Mně totiž děsně chutnají suchý rohlíky a když je přede mnou někdo žvejká, tak si nemůžu pomoct a žebrám. A to mi fakt jde moc krásně. Postavím se na zadní nožky, předníma se opřu o rohlíkovýho šťastlivce a tak dlouho na něj kulím oči, dokud se se mnou nerozdělí o poslední sousto. Ale pozor, musí se mi vybírat jen bílej prostředek, protože jináč se mi to nalepí na patýrko a já pak dělám děsný kousky, abych se toho zbavila.

No a víte, co bylo novýho o víkendu? Byly se za mnou podívat dvě tety, co mě před rokem našly na hřbitově a přivezly k Fandovým. Chtěly si mě pochovat a porovnat s minulou půlocáskovou Jolankou. Jenže já jsem zrovna dělala velký fóry a vůbec jsem se jim neukazovala. Stačilo, že Vendelínek k nim letěl, až se mu bříško natřásalo. To já jsem si pěkně zalezla zezadu pod počítačovej stolek a panča ze mě viděla jen jedno ouško a to mě ještě musela uprosit bonbonkama, aby to ouško vylezlo. Byla z toho celá vedle, proč jsem najednou takovej ustrašenec, jenže vůbec nepochopila, že mám taky nějakou pýchu a nejsem žádná hej počkej ukazovací Jolanka. Tety mě nakonec viděly celou aspoň přes sklo, když už šly zase domů a já jsem si pak děsně pošmákla na dobrotách, co nám přinesly.

Příště napíšu o navrácených kytičkách, ale teď už jsem celá udrápkovaná a taky na mě kulí očička Vendelínek, tak to dělá pokaždý, když se se mnou chce zase láskyplně poprat. Co bych pro něj neudělala...

Vaše malá Rohlíková žebračka Jolanka Půlocásková