Tak kamarádi, od včerejška už konečně jedeme z toho kopečka, jak slibovala panča. Čekala jsem teda, že mi přitom sjezdu bude vítr čechrat kožíšek a bude nějaký vzrůšo, ale nic takovýho se nestalo. Furt nás, jakože mě a Vendelínka, páník třikrát denně chytá za krčky, abysme se necukali a furt nás panča mučí takovou škaredou tubičkou s masťou, kterou nám strká do očiček. Tuhle se mi to už fakticky nelíbilo, protože se panča pořád nemohla trefit a tak jsem začala dělat ní ní ní, aby to vypadalo, že pláču. Ale panča řekla, nech toho, Joloušku, však to nic není a jak to říkala, tak mi honem mázla tu věc do očička a konečně mě propustila. Tak nevím, čím už na ni vyzrát, když ní ní ní nefunguje.
Vendelínek je statečnej. Klidně na panču cení zuby a vrčí jako nějaká dravá šelma, ale přitom se nepere, asi ví, že když sebou nebude škubat, tak to půjde rychlejc. Fakt ho obdivuju, jakej je chytrej. A očička už má taky krásný, takže nemůžu odolat a zase se s ním jen tak z legrace peru. Ale když nás takhle panča vidí, tak říká, Jolouši jeden, já ti ty drápiska budu muset ostříhat. Ale myslím, že jí to nedovolím a tak se ani nebojím.
A víte, co je novýho? Pelíšek. Včera panča koupila moc hezkej, jen pro mě a pro Vendu. Říkala si, že se do něj spolu krásně poskládáme a budeme se tam mazlíkovat líp, než na tom zeleným polštářku. Jenže on nás ten pelíšek tak rozdováděl, že jsme o něj hnedka svedli parádní boj. Jestli se ptáte, kdo vyhrál, tak vám to nepovím, protože vychloubat se prej nemá. Ale klidně se podívejte na fotky do mojí galérky. Večer jsme už byli z toho boje trochu unavení, tak jsme se nakonec do pelíšku přece jen spolu krásně naskládali, to zase uvidíte v další galérce. Vendelínek mě moc příjemně zahříval svým kožíškem a panča měla radost, že bude mít plno Jolankovo - Vendelínkových obrázků. Chtěla, aby z toho měl radost i páník, tak ho potichu zavolala, ale nás to i tak probudilo a bylo po siestě. No a dneska prej má panča další pelíškový překvápko, je nemlich takový, jako včera, akorát červený. Že prej včerejší pelíšek bude pro Vendelínka a ten dnešní holčičí pro mě.
A to je zatím všechno. Do pondělka snad už to masťování nějak vydržíme a jestli se zase někde nevyvrbí něco jinýho, tak budeme dočista fit. Ale to víte, jedna nikdy neví, kdy se panča zase rozhodne vyjet na výlet.
Vaše skoro už uzdravená Jolanka Půlocásková
2024 ©