Teto, panča mě asi nenechá mrouskat až do roku, připadá jí, že se fakt trápím a tak až domrouskám, tak půjdu, ať to mám odbytý. Bíloplášť říkal, že už klidně můžu. Já vím, že u kluků se má počkat až na dýl, ale já jsem holčička, tak snad to bude dobrý. A panče v náručí jsem usínala i při ocáskový proceduře. Každý doktor to dělá jinak. Ale panča to sama chtěla. Dávali mi do nožičky kanylu a tak chtěla, aby mě radši držela ona než někdo jinej. Je ale moc dobře, že až si pro mě panča přijede, už budu probuzená a veselá, po tý ocáskový operaci jsem doma už ani nevěděla, že mi něco dělali.
Tak ahoj, Jolanka